Alexandros Papagos

Narozen v Athénách 9.12.1883, Papagos vstoupil na Bruselskou vojenskou akademii v roce 1902 a poté studoval Jezdeckou školu v Ypres. V roce 1911 byl povýšen do hodnosti poručík, zúčastnil se Balkánských válek 1912-13, přidělen ke štábu korunního prince a od roku 1913 pod králem Konstantinem. Poté sloužil u 1. jízdního pluku a ve štábu III. armádního sboru. V roce 1916 byl povýšen do hodnosti major a byl jmenován náčelníkem štábu Jízdní brigády, ale jako royalista byl propuštěn z armády v roce 1917. Povolán do služby byl opět v roce 1920 po volebním vítězství royalistických stran, v hodnosti podplukovník. Sloužil jako náčelník štábu Jízdní brigády a Jízdní divize během tažení proti Turkům, byl ale opět propuštěn v roce 1922 po její katastrofální porážce a následné vojenské vzpouře. Byl opět povolán v roce 1926, v hodnosti plukovník a následující rok byl jmenován velitelem 1. jízdní divize. V roce 1930 byl povýšen do hodnosti generálmajor a o rok později byl jmenován zastupujícím náčelníkem štábu řecké armády. V letech 1933-35 sloužil jako inspektor jezdectva, poté velel I. a III. armádnímu sboru. V roce 1935 byl povýšen do hodnosti generálporučík. Ve stejném roce, spolu s veliteli námořnictva a letectva, svrhnul vládu Panagise Tsaldarise a stal se ministrem vojenství v novém kabinetu Georgiose Kondylise. Zůstal v této roli i ve vládě Konstantinose Demertzise. 5.3.1936 byl jmenován generálním inspektorem armády, 31.7.1936 se stal náčelníkem generálního štábu armády. Po vypuknutí řecko-italské války 28.10.1940 se stal velitelem armády a úspěšně zastavil italský postup v listopadu 1940 a odrazil Italy hluboko do Albánie a odrazil i druhou italskou ofenzívu v březnu 1941. Byl velitelem řecké armády až do kapitulace řecké armády po německé invazi v dubnu 1941. Papagos zůstal v Řecko až do svého zatčení v červenci 1943. Byl osvobozen Američany v květnu 1945.