Richard Sobotka: Tajemné Beskydy

Projděte s námi tajemná místa Beskyd a s nimi spojené pověsti, pověry a legendy. Například proč zmizela údajná chodba pod Radhoštěm, kterou bylo možné pohodlně projít z rožnovské strany na frenštátskou? A nevznikla třeba z nějaké příčiny o kousek dál jiná? Nevěříme na pověry a čáry, a přesto existuje bylina, která tajně vložena do oděvu milé osoby vzbudí její lásku. Možná může být pravdivá pověra o zkrásnění při koupeli na louce v ranní rose. A co vyslyšená prosba k Panence, vyobrazené na milostném obrazu? Víme, že tajné přání, na které pomyslíme s dlaní přitištěnou na nohu sochy Radegasta, bývá zpravidla vyslyšené. Jde o smyšlenku, nebo o působení tajemných sil, o nichž nemáme pražádné povědomí? Nevíme. Ale už dnes je téměř jisté, že stejné otázky si budou lidé klást a stejnými nejistotami se zabývat také o sto let později.

Na mě trochu chaotické, ale jinak určitě moc zajímavé.

Focke Wulf Fw 200 - bojové nasazení (2)

1942

V roce 1942 změnila KG 40 taktiku náletů. Z důvodu posílení protiletadlové obrany plavidel se staly nemožné útoky z nízké výšky. Nové letouny Fw 200 dostaly nové zaměřovače Lotfe 7H pro shoz bomb z výšky 3.000 metrů. 2.1.1942 sestřelily u mysu Finistere Beaufightery RAF letoun Fw 200C-3/U4, celá posádka zahynula. 31.1. zničila korveta HMS Genistra Fw 200C-3/U4 Feldwebela W. Bornefelda. 13.2.1942 se z letu nad Atlantik nevrátil Fw 200C-4 Feldwebela Hinzeho. 21.2.1942 byl sestřelen Fw 200C-3/U4 Leutnanta H. Schwikendorfa. Několik letounů bylo také poškozeno během nouzových přistání. V březnu 1942 byly letouny I./KG 40 přesunuty na základnu Trondheim-Vaernes a II./KG 40 byla na torpédovém výcviku na základně Grosseto-Lecce. Výcvik trval do konce dubna 1942. Letouny I./KG 40 prováděly průzkumné lety kolem Islandu, kde se formovaly konvoje do SSSR. V té době se vyskytovalo hodně nehod u III./KG 40, důvodem byl zrychlený výcvik pilotů. 11.4. se po startu v Rennes zřítil Fw 200C-3, zahynula celá posádka. Následující den den se po strtu z letiště Oslo-Fornebu zřítil Fw 200C-3/U4, zahynula celá posádka. 29.4.1942 bombardovaly letouny z HMS Victorious letiště Vaernes. Byly poškozeny dva Fw 200. 1.5.1942 sestřelili dělostřelci HMS Imperialist u Saint Vimcent Fw 200C-1 Leutnanta Golla. 9.5.1942 se z letu k Islandu nevrátil Fw 200C-3/U4 Leutnanta Thiedeho.14.5. podnikly čtyři letouny z 1./KG 40, pilotované Majorem Dazerem, Majorem Jopem, Leutnantem Heindlem a Feldwebelem Waterbeckem, nálet na meteorologockou stanici na Špicberkách. Od 25.5.1942 útočí Fw 200 na konvoj PQ 16. První den v 8:45 Condor lokalizuje konvoj. 27.5. se z náletu na konvoj nevrátil Fw 200C-3 Feldwebela F. Findeisena, sestřelený stíhačkou z ochrany konvoje. 1.7.1942 nalezl Fw 200C-3 z 3./KG 40, pod velením Majora Dasera, konvoj PQ 17. Během operací proti konvoji byl ztracen Fw 200C-4 Leutnanta A. Gramkowa. II./KG 40 z Bordeaux-Mérignac ztratila 12.7. Fw 200C-4 Oberfeldwebela Schöngrafa a 22.7. Fw 200C-4 Feldwebela Praechta. Ztráty utrpěla i IV./KG 40. Kromě řady havárií se 7.8.1942 nevrátil z letu Fw 200C-4 Oberfeldwebela A. Kleinschnittgera, 14.8. další Fw 200C-4. Celá série nehod prokázala, že letoun Fw 200, zamýšlený zpočátku jako spojovací, není schopen dlouhodobě vykonávat vojenské úkoly. Vzrůst váhy výzbroje, paliva a bomb přetěžoval podvozek a strukturální konstrukci letounu. Na počátku července 1942 letouny z I./KG 40 zkoumaly Arktické a Karské moře, území pro výpad těžkého křižníku Admiral Scheer. 12.8.1942 sestřelil P-38 z 27th Fighter Squadron USSAF podporučíka E. Shahama sestřelil Fw 200C-4 Oberfeldwebela F. Kühna. Byl to první německý letoun sestřelený americkým letounem během války. 10.9.1942 letoun z I./KG 40 lokalizoval konvoj PQ 18. V září 1942 byl ztracen Fw 200C-4 Oberfeldwebela Bära. Condory v té době operovaly i nad Středozemním mořem. 24.10.1942 stíhačky Bell P-39 Airacobra z 33rd FS sestřelily Fw 200C-3, zahynula celá posádka. 28.10. byl ztracen Fw 200C-4 Leutnanta R. Felda, následující den se po stratu z letiště Orlandet zřítil Fw 200C-4 Feldwebela Fehje, celá posádka zahynula. 31.10. sestřelil Sea Hurricane Mk.IC z CAM-Ship HMS Empire Heath 550 mil od Gibraltaru Fw 200C-3/U4 Leutnanta A. Grossa, celá posádka zahynula. Koncem října 1942 byly Fw 200 z 9./KG 40 přesunuty k dopravním letům do oblasti Středozemního moře. Vozily palivo pro Deutsche Afrika Korps na trase Kréta-Tobruk. Denně převezly přes 250 tun paliva. Po zakončení akce byly přesunuty do Lecce v jižní Itálii, kde byly do konce února 1943. Koncem října 1942 byl jeden Fw 200C-4 přesunut do Versuchsstelle der Luftwaffe na letiště Peenemünde-West, kde se zúčastnil zkoušek střel V1. V listopadu 1942 prováděly Condory intenzivní průzkum Islandu a Arktického moře. 5.11. byl ztracen Fw 200C-4 Feldwebela Piepera. 18.11.1942 se nevrátil z letu Fw 200C-4 Oberfeldwebela Zibella z letu na jih od Islandu. Letoun byl sestřelen stíhačkou Fleet Air Arm. Na počátku prosince 1942 bylo 18 Fw 200C z I./KG 40 přesunuto na letiště Stalino a vykonávaly dopravní lety do obklíčeného Stalingradu. 30.12.1942 odstartovalo 11 Condorů z KG 40 k náletu na Casablancu. K cíli doletělo osm letadel, které shodily 7.950 kg bomb, protiletadlovým dělostřelectvem poškozený Fw 200C-4/U3 přistál u Sevilly. Poslední den roku se z průzkumného letu u Islandu nevrátil Fw 200C-3/U4 Leutnanta Webera, celá posádka zahynula.

1943

V prvních dnech ledna 1943 byly Fw 200 na letišti Stalino začleněny do Kamfgruppe zum besonder Verwendung 200. 9.1.1943 odstartovalo sedm Condorů, kterým velel Leutnant Schulte-Vogleheima s 36.000 kg zásob k obklíčeným vojákům 6. Armee ve Stalingradu. Letouny přistály na letišti Pitomnik. Zpátky přivezly 157 raněných. O tři dny později se letoun Schulte-Vogleheima musel vrátit na letiště Stalino kvůli poruše motorů. Lety do Stalingradu nebyly snadné. Zima, protiletadlové dělostřelectvo a stíhačky nepřítele působily jednotce ztráty. 10.1. byl sestřelen Fw 200C-4, posádky během leteckého boje sestřelily jeden Jak-1. 16.1. byl Fw 200C-3 zničen sovětským dělostřelectvem na letišti Pitomnik. Ale lety do Stalingradu probíhaly dále, z letiště Záporoží. Během náletu sovětských bombardérů na letiště byl zničen jeden Fw 200. V den kapitulace 6. Armee byl sestřelen při zpátečním letu Fw 200C-3. Během operace byl jeden Fw 200C-3 ukořistěn sovětskými jednotkami na letišti Gumrak. Letoun byl později testován v NII VVS. Sovětští piloti poukazovali na slabé výkony Condoru. Dopravní letouny Fw 200 byly používány také pro lety na Kubáň. V únoru 1943 přivezly Condory 254 tun zásob, odvezly 830 raněných vojáků. Zbývající Fw 200 byly přesunuty do 7. a 9./KG 40 na letišti Berlín-Staaken, kde vytvořily nový III./KG 40 pod velením Majora Roberta Kowalewského. 23.1.1943 se z průzkumu nad Arktickým mořem nevrátil Fw 200C-5 Leutnanta E. Rebesburga. Ve stejné době byly Fw 200 částečně staženy z I./KG 40 a nahrazeny letouny Heinkel He 177. V té době byla I./KG 40 umístěna na letišti Trondheim-Vaernes, II./KG 40 s Do 217 na letišti Soesterberg a III./KG 40 na letištích Cognac a Bordeaux. Nově vytvořená IV./KG 40 měla stíhací Ju 88C-6. Fw 200 v té době prováděly jen průzkumné lety. 12.3. se z průzkumného letu nevrátil Fw 200C-4 pod velením Leutnanta E. Rabolta. Fw 200 dále stíhala řada nehod, ocasních ploch a podvozků. 16.3. při havárii Fw 200C-4 zahynula celá posádka. 19.3. se z letu nevrátil Fw 200C-4 Leutnanta E. Schlebacha. 27.3. sestřelilo vlastní protiletadlové dělostřelectvo na západ od Royan Fw 200C-4 Leutnanta F. Marschalla. 27.4. se při startu z letiště Chateaudun zřítil Fw 200C-4 Leutnanta D. Melina, celá posádka zahynula. V červnu byly dva Condory sestřeleny nad Biskajským zálivem Mosquity ze 151. squadrony RAF, 13.6. byl sestřelen Fw 200C-4 a 24.6. Fw 200C-4 Oberfeldwebela G. Abela. 9.7. sestřelily stíhačky RAF nad Biskajským zálivem letoun Feldwebela N. Günthera. Posádka Fw 200 sestřelila jedno z útočících Mosquit. 11.7. se po startu z letiště Vaernes zřítil Fw 200C-5, zahynula celá posádka. 15.7.1943 přistál Fw 200C-4 v ústí Girondy, posádka byla zachráněna. Koncem července ztrácí III./KG 40 tři letouny, 28.7. se zřítil u Bordeaux Fw 200C-4/U3, Fw 200C-4 a Fw 200C-5 se nevrací z letu nad Atlantik. V srpnu 1943 měly jednotky Fw 200 velké ztráty. Z letů se nevrátily dva Fw 200C-5, Fw 200C-4 Oberfeldwebela Heltrupa byl sestřelen stíhačkami u Islandu. Několik letadel bylo ztraceno při nehodách, například 10.8. Fw 200C-4. Dva letouny byly zničeny u břehů Španělska, Fw 200C-5/U1 přistál nouzově ve vodách u La Coruni, Fw 200C-4 byl sestřelen španělským protiletadlovým dělostřelectvem u Santiaga de Compostella. V srpnu 1943 se Fw 200 zúčastnily v evakuačních letech německých vojáků ze Sicílie. V prvních dnech září prováděly Condory průzkum nad Arktickým mořem před výpadem lodí Tirpitz a Scharnhorst ke Špicberkům. Ztracen byl Fw 200C-5 Leutnanta Greula protiletadlovou palbou britských lodí. 22.9. byl zničen Fw 200C-4. V říjnu 1943 vykonaly Condory jen několik letů. Ztráty vznikly nehodami, 14.10. se ve Vaernes zřítil Fw 200C-3 Leutnanta Klompa, zahynula celá posádka. V listopadu 1943 ztratila KG 40 tři letouny. 14.11. se z letu nevrátil Fw 200C-4, 20.11. byl sestřelen letoun Fw 200C-5 Hauptmanna H. Luckstedta na západ od Ortegalu Beaufightery Mk.VI z 307. squadrony. 26.11. se zřítil u Stuttgartu Fw 200C-4. 3.12.1943 zakázal štáb Fliegerführer Atlantik bojové lety Fw 200 v oblastech letů nepřátelských stíhaček. Obranná výzbroj Fw 200 byla slabá a možnosti vývoje dávno vyčerpané. V prosince 1943 bylo ztraceno několik Fw 200. 1.12. se nevrátil z průzkuného letu Fw 200C-5 Feldwebela Knautha. Stejný osud potkal 29.11. Fw 200C-5 Leutnanta G. Schaberta. 28.12. byl v boji se Short Sunderland Mk.III sestřelen Fw 200C-4 Hauptmanna Detteho. Během nouzového přistání byl v Limoze ztracen Fw 200C-3, celá posádka zahynula. 13.12. přistála v Irsku u Dromineeru Fw 200C-4 Leutnanta P. Schrreta, posádka byla internována. 

1944

V prvních dnech ledna 1944 nařídil admirál Dönitz intenzivní průzkumné lety nad Severním a Norským mořem. Byla to předehra nové ofenzívy ponorek. Lety prováděly Fw 200 z III./KG 40. 17.1. sestřelily britské stíhačky Fw 200 Leutnanta E. Rebensburga, celá posádka zahynula. 27.1. sestřelila Mosquita další Condor, ten den sestřelily letouny FAA další u Islandu. 10.2.1944 potopúila posádka Hauptmanna Malyho u Islandu tanker SS El Grillo. 14.2.1944 zahájená ofenzíva ponorek skončila fiaskem. Černým dnem KG 40 se stal 31.3.1940. Ten den ztratila jednotka tři letouny, Fw 200C-3 Leutnanta W. Klompa, Fw 200C-6 Leutnanta A. Weyera a Fw 200C-8 Feldwebela A. Göbla. Zahynuli všichni členové posádek. Po invazi do Normandie opustila KG 40 letiště Bordeaux a Cognac a byla přesunuta do Německa. 20.7. měla III./KG 40 jen 12 bojeschopných letadel. Po přeletu letadel do Německa byla jednotka rozpuštěna. 26.8. sestřelily Fw 200C-6 Leutnanta Biebergera americké Mustangy nad Německem. Dopravní lety prováděla jen 8./KG 40, přejmenovaná na Transport-Flieger-Staffel Condor a později 4./TG 20. V té době měla eskadra 14 letounů. Jednotka byla umístěna v Norsku. Další Fw 200 byly zařazeny do I./KG 200. 5.8.1944 byla rozpuštěna 3./KG 40 a personál byl přesunut k jednotce s Me 262.

1945

Letouny Fw 200 dále prováděly bojové lety. 28.3.1945 odhalil Leutnant Dorn trasu konvoje RA 65. Vykonávaly dopravní operac ena obou frontách do konce války. Většina letů probíhala v noci. Létaly také se zásobami do Kurlandska (poslední let 10.5.1945) a do obklíčeného Breslau.  

Malacath: No Sense in Self Worth (The Dissolution of Wish and Dream) (2017), The Elders Below (2019)

Poslední dvě LP amerického black metalového hudebníka Lykose, skládajícího od roku 2011.

Focke Wulf Fw 200 - bojové nasazení (1)

1939

26.8.1939 byl mobilizován letecký pluk zvláštního určení, skládající se z letadel Lufthansy. Velitelem pluku se stal ředitel Lufthansy Major der Reserve von Gablenz. V den vypuknutí války byl ve vzduchu jen Fw 200A-0 S1 Saarland, který se vracel ze Stockholmu. 2.9.1939 byly letouny Lufthansy soustředěny na letišti Berlín-Templehof jako 10./KGr.z.b.V. 172. Letouny Condor prováděly transportní lety do Polska, např. u Kutna zásobovaly jednotky Wehrmacht. V říjnu 1939 zabudoval v Rechlinu ing. Fritz Klemm do Fw 200V2 Westfalen fotokamery. Letoun měl být používán v Hansa Luftbild Erprobung, které velel Oberstleutnnat Theo Rowehl. 29.8.1939 přesunulo RLM do Kommanda Rowehl druhý Fw 200A-0 S3 Nordmark a v listopadu 1939 vyzbrojený Fw 200V10. Ten poslední byl používán ve výškové Verschusstelle für Höhenfluge (VfH). V listopadu bylo změněno označení letadel na vojenské. Fw 200V10 měl být používán pro průzkum Scapa Flow, ale havaroval na letišti Jever 23.11.1939. Problémy se zavedením Heinkelu He 177 do sériové výroby způsobily, že Luftwaffe v polivně roku 1939 začala s vývojem dočasného řešení. V srpnu 1939 zahájil bývalý velitel Blindflugschulle 6 v Celle (nyní Staffelkapitän 1./KG 51) Hauptmann Edgar Petersen formování jednotky dalekého průzkumu Färnaufklärungsstaffel, určené k ničení francouzských a britských plavidel. Bylo plánováno využít letouny Fw 200B, používané Lufthansou. Letouny měly být vybaveny dvěma nebo třemi střelišti s kulomety MG 15. Takto vyzbrojený letoun měl být označen Fw 200K. 1.9.1939 objednalo RLM 20 Fw 200K. 1.10.1939 se Petersen stal velitelem 1./KG 40 a posádky byly soustředěny na letišti Brema-Neulanderfeld, které bylo továrním letištěm Focke-Wulf. V prosinci 1939 dostala jednotka dva letouny z průzkumné d.Ob.d.L. (Rowehl), které byly vybaveny novými navigačními systémy a autopilotem. V zimě byla jednotka přemístěna na letiště Oldenburg-Utersen. Tam dostala koncem roku 1939 tři He 111H a jeden He 111B. Tehdy byly zahájeny výcvikové lety a lety velkého dosahu.       

1940

V březnu 1940 byl do eskadry zařazen Fw 200B-1 a tři první bojové Fw 200C-1. 9.3.1940 vykonal Fw 200C-1, pilotovaný C. Noellem a S. Knemeyerem průzkumný let do Narviku. Pro koordinaci operací vznikl speciální štáb Transportchef Land, kterému velel Oberstleutnant der Reserve Carl-August Freiherr von Gablenz, v civilu ředitel Lufthansy. Fw 200 byly bojově naszaeny během invaze do Dánska a Norska, operace Wesserübung. Fw 200 se ancházely v 4./KGr zbV 107, které velel Oberstleutnant der Reserve Alfred Henke. Eskadra měla ve výzbroji letouny Fw 200A-0 S1, Fw 200A-0 S5, Fw 200A-0 S10 a dva letouny z KG 40, Fw 200V2 a Fw 200A-0 S3. 9.4.1940 byly letouny přesunuty z Neumünsteru do Osla s vojáky z Infanterie Regiment 324. 13.4. letoun, který pilotoval Leutnant K. Verlohr, vykonal let z Osla do Narviku. Letoun provedl fotografický průzkum oblasti. V květnu byl jeden stroj stažen z 1./KG 40 a přesunut jako dopravní k 4./Kgr zbV 107. Po rozpuštění jednotky 15.6.1940 byl přesunut ke KGr zbV 172. 28.5.1940 byl jeden stroj poškozen během přistání na letišti Gardemoen. Z Fw 200, náležícím k 4./KGr zbV 107 provedl první let do Narviku stroj Leutnanta Henkeho. Henke zahynul 22.4.1940 při havárii Fw 200A-0 S10 Kurmark na letišti Berlín-Staaken. Již první den operací bylo pět Fw 200 a jeden Junkers G-38 přesunuty do Trondheimu. 10.4.1940 byly Fw 200 z 1./KG 40 přesunuty do Dánska, odkud měly útočit na britskou flotilu. Z důvodu špatného počasí nad Skarerrakem nedošlo k bombardování Home Fleet. 11.4.1940 letěl jeden Fw 200 z 1./KG 40 k průzkumnému letu nad Trondheim, Narvik a Tromsö. Fw 200 shodil čtyři bomby SC 250 a ostřeloval radiostanici. Následující den provedl další Fw 200 nálet na čtyři britské torpédéborce v Ofotfjordu u Narviku. Téhož dne byl za nevyjasněných okolností ztracen Fw 200C-1. 13.4. napadl Condor z 1./KG 40 neúspěšně britskou bitevní loď HMS Warspite ve Westfjordu u Narviku. 15.4. byl Narvik opět cílem letu Fw 200 z 1./KG 40, Němci tu spatřili 16 plavidel. 17.4. napadl Condor britské polní letiště v Bardufosu. 18.5.1940 napadly tři Focke-Wulfy z 1./KG 40 cíle u Narviku. Jeden napadl lodě v Andsfjordu, další přístav v Harstadu a poslední elektrárnu v Tromsö. Následující den zkoušel jeden letoun námořní radar C-Amt. 21.4.1940 se z letu do Narviku nevrátil letoun Leutnanta Beckhause. 25.4.1940 potopil Condor v Traenfjordu čtyřmi bombami SD 50 malou loď SS Bradman. 28.4. naapdly Condory loď MS Delia. 5.5.1940 zkoumal letoun z 1./KG 40 Ofotfjord u Narviku a 17.5. byl opět fotografován. Po obsazení Islandu Brity 10.5.1940 zkoumaly Fw 200 vody v okolí ostrova. 25.5.1940 sestřelil u Harstadu britský stíhač Gloster Gladiator Mk.II z 263. squadron RAF, který pilotoval Lt. Grant-Ede, Fw 200C-1. Letoun se rozbil u ostrova Dyröy. Pilot Leutnant Schöpke a tři členové posádky unikli zajetí. O tři dny později zkoumaly Fw 200 obalst Narviku. Další den se Lt. Banks z 46. squadrony RAF střetl s Fw 200V2 Westfalen, který pilotoval Leutnant O. Freytag. Pilot Hurricanu německý letoun sestřelil, ten se zřítil na ostrově Dyröy a celá posádka zahynula. 9.6.1940 potopil letoun Leutnanta H. Schlossera z 1./KG 40 u ostrova Andoya loď SS Van Dick. 25.5.1940 byla do boje nasazena 2./KG 40. 11.6. Condory poprvé zkoumaly vody západně od Irska. Akce měla prozkoumat cestu německého pomocného křižníku Thor, který vyplul 6.6.1940. Koncem června 1940 byla I./KG 40 přesunuta do Bordeaux ve Francii. Zbývající část jednotky dál zůszala v Norsku na letištích Stavanger-Sola a Trondheim-Vaernes. Tak Fw 200 dokázaly svým doletem obsáhnout celou Velkou Británii. V té době byly Fw 200C-2 používány na shoz min ze závěsníků pod křídly. Byly shazovány miny KMB o hmotnosti 630 kg a LMA o 1.000 kg. V březnu 1940 byly s minami testovány dva stroje, měly nést čtyři miny. Po těchto zkouškách byly Fw 200C-1 nasazeny k zaminovacím operacím. Dolet letounu ale klesl o 35 %. V noci 19.7.1940 byl mezi Sunderlandem a Hartlepoolem sestřelen protiletadlovým dělostřelectvem Fw 200C-1 a dva členové posádky byli zajati, tři zahynuli, mezi nimi velitel 1./KG 40 Hauptmann R. Stesszyn. 24.7.1940 se u pobřeží Irska u Belfast Lough zřátil do može letoun z 1./KG 40, tři členové posádky padli do zajetí, dva zahynuli. V této situaci velitel I./KG 40 požádal náčelníka štábu Luftwaffe, Obersta Hanse Jeschonneka, o stažení ze zaminovacích letů, když bylo jasné, že by byly pomalé Fw 200 rychle ztarceny. 6.8.1940 prozkoumávaly Condory oblast na západ od Irska, tzv. Western Approaches. Od srpna 1940 změnila I./KG 40 taktiku. Condory byly nasazeny na útoky na slabě bráněné konvoje nebo osamělé lodě. V srpnu a září 1940 potopily Fw 200 lodě o výtlaku 90.000 BRT. Ale 20.8. ztratila Fw 200 nad Irským mořem Focke-Wulf, sestřelený protiletadlovou obranou obchodního plavidla. Letoun se zřítil u Cloghanu v Irsku a posádka zde byla internována. 25.8.1940 potopil Fw 200 loď MS Goathland. 9.10.1940 byl Fw 200C-2 z I./KG 40 omylem sestřelen vlastním protiletadlovým dělostřelectvem u Brestu a 22.10. byl další Fw 200C-2 ztracen západně od Irska. 28.10. zapálil Leutnant B. Jope z I./KG 40 100 mil na záapd od Irska pasažérskou loď SS Empress of Britain (42.348 BRT), kterou později potopila torpédy ponorka U-32 Oberleutnanta zur See H. Jenische. 23.11.1940 byl během náletu RAF na letiště v Bordeaux zničen nový Fw 200C-3 a během dalšího náletu, 6.12. další Fw 200C-2. 14.12.1940 byl na letišti v Gardemoen poškozen letoun z KGr zbV 108 a později byl sešrotován. Neznámou epizodou v nasazení Fw 200 byly noční nálety na Velkou Británii. Koncem srpna 1940 naapdly Condory Liverpool a Birkenhead. Letouny nesly dvě bomby SC 500 a dvě zápalné Flamm 250. V září 1940 Condory bombardovaly Glasgow. Výzbroj tvořily dvě bomby SC 500, dvě SC 250 a dvě Flamm 250. V říjnu 1940 Fw 200 bombardovaly závody Rolls-Royce. V noci 28.11.1940 bombardovaly tři Fw 200 Glasgow.

1941

Na počátku roku byla KG 40 přezbrojena na nové Fw 200C-3, na letišti Bordeaux-Mérignac bylo 36 strojů I./KG 40. V lednu 1941 byla I./KG 40 podřízena Oberkommando der Kriegsmarine a prakticky spadala pod velení admirála Dönitze. V lednu 1941 byla také vytvořena 4./KG 40, které velel Hauptmann Jope. Vytvořena byla výcviková Ergänzungsstaffel KG 40 a I./KG 1 (He 111H) byla začleněna jako III./KG 40. V lednu 1941 ztratila KG 40 několik letadel. 10.1.1941 sestřelil 200 mil sevezozápadně od Irska námořník O.C. Reilly z lodě SS Seaman kulometem Lewis Fw 200C-3 Leutnanta F.W. Burmeistera. Tři členové posádky zahynuli, tři byli zajati. Následující den nouzově přistál Fw 200C-3, ostřlovaný vlastním flakem u Ille de Roi. 29.1.1941 se z letu nad Atlantik nevrátil Fw 200C-3 Leutnanta A. Wintersamta. 5.2. sestřelila protiletadlová obrana lodě SS Major C Fw 200C-3 Leutnamta P. Grömmera (pět členů posádky zahynulo, jeden se zachránil). Letoun se rozbil mezi městy Durrus a Schull v Irsku. 7.2. explodoval během nouzového přistání Fw 200C-3 v Bordeaux. V troskách zahynula posádka Leutnanta H. Kreizmeira. 9.2.1941 v 6.00 odstartovalo pět Fw 200C-3, letounům velel Hauptmann F. Fliegl, velitel 2./KG 40, letící na Fw 200C-3/U2. Ostatními piloty byli zkušení piloti KG 40, Leutnanti E. Adam, W. Buchholtz a Schlosser a velitel 4./KG 40, Hauptmann Jope. Cílem útoku byl konvoj HG 53, sledovaný U 37 (Leutnant zur See N. Clausen), který plul z Gibraltaru do Liverpoolu. V té době konvoj plul mezi Portugalskem a Azorami. Před příletem Fw 200 potopila U 37 dvě lodě (SS Courland a MS Estrellano). Letouny objevily konvoj 650 km na západ od Lisabonu. Fw 200 bombardovaly lodě z malé výšky. Během útoku na parník SS Vantellis byl Fw 200C-2 Leutnanta Adama zasažen z lodě Derford. Naštěstí letoun nebyl vážně poškozen a posádka ho dovedla do Portugalska. Zbývající letouny měly více štěstí a potopily pět lodí, britské Brittanic, Dagmar J, Jura a Varna a norský Tejo. U 37 potopila ještě jednu loď. Fw 200 Condor byly používány hlavně jako průzkumné, aby vyhledávaly cíle pro ponorky. V únoru 1941 ztratila KG 40 jeden letoun. 16.2. se z letu nad Atlantikem nevrátil Fw 200C-3, kterému velel Feldwebel Redegolt. Do 9.2.1941 potopily Fw 200 lodě o výtlaku 363.000 BRT. 8.3.1941 se během startu z letiště Bordeaux-Merignac zřítil Fw 200C-3 Leutnanta W. Clausena, který při nehodě zahynul. 18.3.1941 se nad Brestem v plamenech zřítil Fw 200C-3 Leutnanta H. Winklera, celá posádka zahynula. 27.3.1941 doletěl Fw 200D-2b Hauptmanna Jopeho při průzkumu trasy pro bitevní loď Bismarck 200 km od Grónska. V dubnu 1941 byly ztráty I./KG 40 tak vysoké, že je nebylo možno dopnit novými letouny. 13.4.1941 zničily bombardéry RAF v Bordeaux Fw 200C-1, Fw 200C-3 a Fw 200D-2b. O tři dny později se z letu na sever od Skotska nevrátil Fw 200C-3, kterému velel Leutnant Richter. Následující den stejný osud potkal Fw 200C-3/U2 Leutnanta Kaluse. 18.4. se z průzkumného letu nevrátil Fw 200C-3 Leutnanta E. Müllera. 29.4. se za nevyjasněných okolností zřítil do moře u Shetland Fw 200C-3 Leutnanta R. Schleichera z 1./KG 40, celá posádka zahynula. V květnu 1941 potopily Condory sedm spojeneckých plavidel. Ztráty během těchto akcí zahrnovaly Fw 200C-3 Leutnanta H. Buchholtze, sestřelený 19.5. protiletadlovou obranou SS Umgeni západně od Donegal Bay. Z posádky se zachránili tři muži. 24.5.1941 byl poškozen Fw 200C-3/U2 Leutnanta H. Brauna, raněný pilot dovedl letoun na základnu. Boje s Condory se zúčastnil britský nosiš hydroplánů HMS Pegasus, který nesl letouny Fairey Fulmar Mk.II. Kromě Pegase se do boje zapojily i CAM-Ships a FCS-Ships, se 2-3 letouny Fulmar. 15.6.1941 byl požárem motoru na letišti Aalborg-West zničen Fw 200A-0 S1 Saarland z 10. Ergänzungsstaffel KG 40. 15.6.1941 napadly Condory západně od Portugalska konvoj HS 65. Potopily osm lodí. Protiletadlovou palbou poškozený Fw 200C-2/U1 Feldwebela Meissnera přistál nouzově v Maviu ve Španělsku. Později byl letoun vrácen KG 40. Fw 200C-3 se rozbil na pobřeží Portugalska, zahynula celá posádka Leutnanta E. Westermana. 25.6. byl nad Biskajským zálivem sestřelen Fw 200C-3, posádka se zachránila. 30.6. byl nad Atlantikem ztracen Fw 200C-3/U3 Oberfeldwebela H. Ohrbacha. V červenci Condory prováděly zejména průzkum, nálety jen sporadicky. Několik letounů bylo poškozeno během nouzových přistání. V červenci 19412 ztratila KG 40 čtyři letouny Fw 200. 17.7. se z letu západně od Irska nevrátil Fw 200C-3 Oberfeldwebela H. Jordana. Následující den se z letu nevrátil Fw 200C-3 Hauptmanna F. Fliegela, velitele I./KG 40. Fliegela sestřelil 350 mil západně od Irska stíhač Hurricane z CAM-Ship HMS Maplin, který pilotoval poručík Everett. Condor byl zničen při náletu na SS Pilar de Larrinaga. 23.7. byl na západ od Irska v boji s Lockheed Hudson Mk.III z 233. squadron Coastal Command sestřelen Fw 200C-3 Oberfeldwebela H. Bleicherta, posádka byla zachráněna. 24.7.1941 se z letu nevrátil Fw 200C-3 Hauptmanna K. Verlohrunda, velitele 3./KG 40. Britové v té době zkoušeli různé metody boje s Fw 200. Vyslali například do vod kolem Irska několik lodí se zamaskovanými protiletadlovými děly. Další byly CAM-Ships se stíhačem Hurricane na katapultu. Tak sestřelil 3.8.1941 Sea Hurricane Mk.IA z CAM-Ship HMS Maplin Fw 200C-3. 15.8. protiletadlová palba korvety HMS Begonia a trawleru HMS Lady Hogart poškodila Fw 200C-3 Leutnanta H. Rose. 19.8. ztratila 3./KG 40 Condor nad Atlantikem. V polovině srpna vznikla samostatná jednotka, vyčleněná z KG 40, skládající se z šesti Fw 200 z I./KG 40 a devíti He 111H z III./KG 40 (Suez Kommando), která byla přidělena Luftkorps X. Letouny KG 40 měly provádět torpédové útoky. Fw 200 přeletěly na letiště Eleusis u Athén. Odtud měly napadat Suezský kanál. Kromě bojových letounů byly v komandu dva dopravní letouny Fw 200A-0 S5 a Fw 200D-2a. 5.9.1941 napadly Fw 200C Port Said a Suez. Jednotka ztratila Fw 200C-3/U4 Leutnanta H. Neumanna. 21.9. byl v boji s Grummany Martlet z eskortní letadlové lodě HMS Audacity sestřelen Fw 200C-3/U4 Leutnanta G. de la Francaka. Celá posádka zahynula. Z důvodu špatného počasí v říjnu prováděly Condory útoky jen sporadicky. 8.11.1941 sestřelily Martlety z HMS Audacity Fw 200C-3 Leutnanta K. Krügera. V listopadu 1941 provedly Fw 200 z KG 40 jen 62 bojových letů. V prosinci 1941 počasí dovolilo vykonat jen 22 bojových letů. 19.12. se u pobřeží Portugalska rozbil Fw 200C-3/U4 Leutnanta H. Hase. 21.12. se z letu nevrátil Fw 200C-3/U4 Leutnanta H. Schreyera. Několik letounů bylo ztraceno kvůli nehodám. 5.12. se nad Cognacem zřítil Fw 200C-3 Feldwebela L. Kögela, zahynula celá posádka. Stejný osud potkal letoun Leutnanta F. Wüllerse. V listopadu 1941 byly první posádky z II./KG 40 poslány na torpédový polygon v Grossetu.    

Focke-Wulf Fw 200C-8, vybavený radarem

Godhead Machinery: Masquerade Among Gods (2021)

Nejnovější EP švédské black metalové kapely z Norrköpingu, hrající od roku 2015. Hraje ve složení Tommy Ericson (kytara), Marcus "Somliga" Andersson (bicí), Robert Kail Karlsson (kytara, zpěv), Daniel Forsberg (baskytara) a Niklas Ekwall (zpěv).

Rehearse: Myth (2020)

První LP malajské death metalové kapely ze Serdangu, hrající od roku 2011. Hraje ve složení Adli (kytara), Yusuff (kytara), Uze (zpěv), Adam (baskytara) a Mat Rejab (bicí). 

ZOO Plzeň

Žinkovy, Mítov, Nové Mitrovice, Pozdyně, Vacíkov

Výlet po Podbrdsku jsme začal v Žinkovech u kostela svatého Václava na místním náměstí a pak jsme pokračoval do Mítova, kde mají dvě nádherné starobylé chaloupky. V Nových Mitrovicích jsem se zastavil u kostela svatého Jana Nepomuckého a v Pozdani u rybníka Vočert, kde mě spálily kopřivy a okousali místní komáři :-) poslední zastávkou byl lovecký zámeček ve Vacíkově, kde jsem snědl svačinu, koupenou v sousedních Hvožďanech a pak vyrazil směrem k domovu.

Lovecký zámeček Vacíkov

Zámeček byl postaven v letech 1874-1875 Eduardem hrabětem Pálfy z Erdödu. Jedná se o bohatě zdobené dřevěné stavení na kamenné podezdívce, z velké části je v původním zachovalém stavu. V zámeckém parčíku je vysázeno několik dubů, douglasek a hadích smrků.

Tvrz Opálka - rytířské hry

Výlet na nedalekou tvrz Opálka stál za to, rytířské souboje na koních, poprava lumpů, dobroty a pití, co si prostě přát víc :-)

Stefan Arnhem: X způsobů smrti

Thriller švédského bestselleristy Stefana Ahnhema dohrává napínavou partii titulu Motiv X. Za každou vraždou se skrývá motiv. V jistých případech je to však bohužel pouhá iluze. Je noc a z přístavu u Helsingborgu vyplouvá nafukovací člun s jediným pasažérem. Na zádech má připevněný meč. Jeho úkol určila hrací kostka: Někdo musí zemřít. Jen ještě neví kdo. Místní policie se zatím snaží vyšetřit několik zdánlivě nesouvisejících případů vražd. Když se zdá, že už se jim to konečně podařilo, najde se další oběť a detektivové včetně Fabiana Riska si musí přiznat: Nic z toho, co víme, není pravda. A pokusit se společně s dánskými kolegy chytit někoho, kdo nepotřebuje mít motiv zabít – zato zná nepřeberně způsobů, jak to udělat.

Myšlenka dobrá... ale už je to moc překombinované a také dlouhé.

Poslední hranice (Подольские курсанты, 2020)

Válečný / Drama / Historický

Režie: Vadim Šmeljov

Hrají: Jevgenij Ďatlov, Alexej Bardukov, Dmitrij Solomykin, Sergej Bezrukov, Jekatěrina Rednikova, Vasilij Miščenko, Roman Maďanov

Film vypráví příběh podolských kadetů a jejich hrdinského boje u Moskvy v říjnu 1941. Kadeti z podolských vojenských škol byli vysláni na Iljinskou obrannou linii a bojovali po boku jednotek sovětské 43. armády, aby zadrželi Němce, dokud nedorazí posily. Mladí muži, vlastně ještě děti, položili své životy v bitvě trvající téměř dva týdny, aby znemožnili postup německých jednotek do Moskvy. Kolem 3500 kadetů bojovalo i proti daleko větší a vyzbrojenější přesile. Většina z nich tam položila své životy. Tento film není jen o válce. Je také o lásce, opravdovém kamarádství a cestě od chlapectví k dospělosti.

Bylo to epické, někdy až moc, zbytečně dlouhé, ale co se techniky týká, tak realistické a to se počítá.