Přerov nad Labem

Naučná stezka vede z městečka Přerov nad Labem kolem skanzenu a Polabského národopisného muzea, kde jsou budovy polabské vesnice od 18. do 20. století a pak už následovala bahnitá cesta k Labi, podél Labe a zpět do městečka. Zkoušeli jsme se dostat na hradiště Přerovská hůra, ale zastavili nás tuny bahna na cestě a tak už jsme se jen vrátili kolem kostela sv. Vojtěcha k přerovskému zámku, který jsme kolem příkopu obešli dokola a tenhle zámek určitě stojí za to.

Zámek Přerov nad Labem:

Renesanční zámek vznikl rozsáhlou přestavbou původní vodní tvrze podle návrhu M. Borgorelliho v letech 1560-85. V průběhu třicetileté války byl zámek silně poničen, opraveny byly pouze východní a jižní křídlo. Poté, co se novým majitelem stal Ludvík Salvátor Toskánský, známý spisovatel a cestovatel, bylo chátrající sídlo v letech 1872-73 zrekonstruováno do původní podoby ze 16. století. Po jeho smrti se majitelem stal císař František Josef I. a následně Karel I. Po roce 1918 bylo sídlo vyvlastněno a od roku 1958 jej využíval Československý rozhlas, který zde později zřídil archiv Českého rozhlasu. Jedná se o dvoupatrovou budovu na půdorysu pravidelného čtyřúhelníku, která má zachované jižní a východní křídlo s nevysokou osmibokou věží. Fasádu zámku bohatě zdobí renesanční figurální a psaníčková sgrafita. V interiéru se dochovaly renesanční krby, za pozornost stojí i bývalá kaple sv. Salvátora nebo rytířský sál. V současnosti není zámek veřejnosti přístupný.

Hradiště Přerovská hůra:

Z pravěkého hradiště toho v terénu mnoho k vidění není, nezřetelné linie opevnění odhalí spíš jen oko odborníka. Podle nálezů žili na Přerovské hůře lidé v době bronzové (úlomky keramiky patří ke kultuře lužické, knovízské a slezské). Opevnění hradiště však vzniklo spíš až v pozdější době halštatské a v mladší době hradištní.